Můj příběh s jazyky

Dodnes si vzpomínám na jeden telefonát....

Pracovala jsem ve svém prvním zaměstnání, anglicky jsem uměla docela dobře, měla jsem za sebou roky studia, bez problémů jsem zvládala gramatiku i testy.

A pak zazvonil telefon. Na druhém konci linky mluvil klient anglicky.

A já...jsem zpanikařila. Oči mi okamžitě sjely na malý papírek připíchnutý na nástěnce. Měla jsem na něm napsané úplně základní věty.

Hello. Could you repeat that, please? Goodbye.

Přitom jsem všechna ta slova samozřejmě dávno znala. Jen jsem je nedokázala dostat ven. Tehdy jsem pochopila něco, co dnes říkám svým studentům téměř každý den.

A možná právě proto dnes studentům angličtiny tak dobře rozumím. Sama jsem si totiž prošla obdobím, kdy jsem věděla mnohem víc, než jsem si dovolila použít.

Tehdy jsem si slíbila, že jednou budu učit angličtinu jinak. Ne tak, aby studenti jen sbírali další slovíčka a gramatická pravidla, ale aby získali odvahu angličtinu skutečně používat.

Postupně jsem začala zjišťovat, že právě tohle je moje cesta.

Angličtina mi otevřela dveře do světa
Díky angličtině jsem mohla cestovat, poznávat nové země, komunikovat s lidmi z různých kultur a získávat zkušenosti, které bych jinak nikdy nezažila. Měla jsem možnost využívat angličtinu při pobytech ve Velké Británii i ve Spojených státech a znovu jsem si ověřila, že jazyk není cíl. Je to prostředek.

Prostředek k novým přátelstvím, k novým pracovním příležitostem, k větší svobodě.

A právě tehdy jsem se rozhodla, že chci tenhle pocit předávat i svým studentům.

Když jsem začala učit, myslela jsem si, že budu studentům předávat hlavně své znalosti.

Po letech ale vím, že oni naučili spoustu věcí i mě.

Za více než dvacet let mi prošly pod rukama stovky studentů – děti, dospívající, dospělí i firemní klienti. Každý měl jiný příběh, jiné cíle a jiné obavy. Přesto se jejich otázky často opakovaly.

"Co když udělám chybu?"

"Nejsem už na studium moc starý?"

"Myslíš, že se někdy anglicky domluvím?"

Právě díky nim jsem pochopila, že dobrá výuka není o tom mluvit co nejvíc. Je o tom umět naslouchat, pochopit potřeby studenta a ukázat mu cestu, která bude fungovat právě jemu.

Čím více studentů jsem učila, tím častěji jsem si kladla jednu otázku.

Viděla jsem kolem sebe chytré a schopné lidi, kteří měli za sebou roky studia. Znali spoustu slovíček, rozuměli gramatice, ale přesto se báli promluvit. Stačila jednoduchá otázka v angličtině a najednou měli pocit, že všechno zapomněli.

A právě tehdy jsem si uvědomila, že problém není v tom, že by neuměli anglicky. Problém byl v tom, jak se angličtinu učili.

Ve škole jsme často vedeni k tomu, že hledáme správnou odpověď a bojíme se udělat chybu. Jenže jazyk není test. Jazyk je především prostředek pro komunikaci. A když se bojíme mluvit, nikdy nezískáme jistotu, kterou potřebujeme.

Začala jsem proto hledat jinou cestu, která bude postavena na pravidelném kontaktu s angličtinou, praktickém používání jazyka a budování sebevědomí.

Právě z této myšlenky se postupně v roce 2006 zrodila Andriss jazyková akademie.

Od samého začátku jsem chtěla, aby výuka byla jiná než ta, kterou mnoho studentů zažilo ve škole. Zaměřila jsem se na způsoby, jak angličtinu přirozeně začlenit do každodenního života. Aby se studenti neučili jen během lekce, ale aby s jazykem byli v kontaktu pravidelně a bez zbytečného stresu.

Zkoušela jsem různé metody, sledovala nejnovější poznatky o učení jazyků a především naslouchala svým studentům. Právě oni byli mými nejlepšími učiteli. Díky nim jsem postupně pochopila, že lidé nepotřebují jen více informací. Potřebují způsob, jak si angličtinu přirozeně zařadit do svého života.

Proto dnes ve své výuce propojuji klasické lekce s moderními metodami, poslechy, podcasty, krátkými každodenními aktivitami.

Velkou součástí mé práce je také podvědomé učení prostřednictvím audiovýuky. Mnoho studentů nemá čas každý den sedět nad učebnicí, ale mohou poslouchat angličtinu cestou do práce, při procházce nebo při domácích pracích. Právě pravidelný kontakt s jazykem, i když trvá jen několik minut denně, pomáhá budovat porozumění i jistotu při mluvení.

A čím déle jsem učila, tím víc jsem si uvědomovala ještě jednu věc.